pohoda - žena (66 let) (66)

tak jo... Vím, jaké to je skočit do pozvání po hlavě. A vím, jak to když opět spadneš. I jak moc se bojím, abych zase nezklamala druhou osobu svými city...Po smrti partnera (3 roky)se všechno učím znova.. naučila jsem se , že ticho mě děsí. Že když nastane ticho začnu být nesvá a být víc nedůvěřivá a nejistá..Ptát se, na čem jsm. ne proto, že chci dusit nebo tak ale proto, že potřebuju vědět, že tam někde jsi.Už vím, že priliž velká snaha nátlak nemá smysl.Takže teď chci začít jinak. Klidně. Přátelstvím. Bez velkých slov na začátku.Hledám muže co umí být trpělivý chápavý a a rozesměje mě když mi nebude zrovna hej...Co chápe, že když se občas rozesmutním, nepotřebuju rady. .Potřebuju, abys prostě jen byl,vedle mě. Beze slov, bez útěku.Pokud tohle zvládneš, napiš. Jestli ne, je to v pořádku..ne každý na to má.